Klub Uličníků je neformálním sdružením, které si dalo za cíl propagovat myšlenky monarchismu, podporovat oddaně naši královskou rodinu a připomínat spoluobčanům, že český stát nevznikl v roce 1918, natož v roce 1993. Jedním z hlavních cílů Klubu Uličníků je, jak název napovídá, aby se ulicím, náměstím, nádražím, mostům dalším veřejným prostranstvím vrátila jejich stará dobrá jména z doby monarchii.
Monarchii se snažíme propagovat pomocí veřejných happengů, pochodů, proslovů, zpěvu, potlesku a také pomocí her. A jednu hru jsme si připravili i na dnešní pochod pro monarchii.
Dnes nebudeme pochodovat pouze pražskými ulicemi, budeme také putovat časem. Geodeti z Klubu Uličníků vytyčili v trase pochodu časovou osu, která kopíruje dějiny našeho státu. Osa začíná zde před sochou sv. Václava smrtí tohoto světce v roce 935 a končí dnešním dnem 15. červnem 2024 na Hradčanském náměstí. Čekají nás téměř 4 kilometry pochodu, během nichž projdeme více než tisíc let historie. Každého 3 a půl metru, což je zhruba 4 až 5 kroků, urazíme jeden rok.
Na dnešním pochodu si připomínáme první královskou korunovaci Vratislava II. v roce 1085. Tato událost se na naší časové ose nachází v dolní části Václavského náměstí zhruba na úrovni presbytáře kostela Panny Marie Sněžné. Smrt sv. Václava a korunovace Vratislava II. jsou pro mnohé z nás události z dávnověku, z dob počátků českého státu. A přitom i tyto dvě události dělí od sebe taková vzdálenost, že z jedné na druhou téměř ani nedohlédneme.
Až budeme pochodovat ulicí Na Příkopě, tak se u Nekázanky dostaneme do roku 1212, kdy se Čechy staly dědičným království. Když budeme na začátku Celetné ulice míjet Ovocný trh, opustíme dobudu přemyslovskou a vstoupíme do období panovníků z Lucemburské dynastie. Před Nakladatelstvím Karolinum si můžeme vzpomenout na císaře Karla IV., protože toto místo odpovídá na naší ose roku 1348, kdy Karel IV. založil pražskou univerzitu.
Později přejdeme Staroměstské náměstí, u kostela sv. Mikuláše se rozloučíme s Lucemburky a přes Kavkovo náměstí budeme procházet dobou vlády Fridricha Habsburského a Ladislava Pohrobka. Poté vstoupíme do Platnéřské ulice. Prvních zhruba 50 metrů projdeme vládou Jiřího z Poděbrad a zbytek cesty touto ulicí nás budou provázet panovníci z rodu Jagellonců.
Těsně předtím, než se náš pochod stočí do Křížovnické ulice, vstoupíme do dlouhého období vlády Habsburků. U sochy Karla IV. na Křížovnickém náměstí můžeme kromě otce vlasti vzpomenout i na Rudolfa II. Toto místo na ose totiž odpovídá roku 1583, kdy Rudolf II. se svým dvorem přesídlil do Prahy, ze které se tak jako za Karla IV. znovu stalo hlavní město říše.
Náš pochod následně překročí Karlův most, kde si můžeme vzpomenout třeba začátek třicetileté války u sousoší Kalvárie nebo nástup Marie Terezie pod Malostranskou mosteckou věží.
Na pochodech pro monarchii bývá zvykem připomínat si i osobu maršála Radeckého. To můžeme učinit na Malostranském náměstí. Místo, kde by podle architektonické studie měl v budoucnu stát obnovený maršálův pomník, odpovídá roku 1813, kdy maršál Radecký zvítězil nad Napoleonem v bitvě u Lipska.
V poslední třetině Nerudovy ulice u Domu u Zlatého klíče opustíme dobu královskou a vstoupíme do nešťastného období republiky. Je příznačné, že naše cesta se nyní bude ubírat do nejprudšího kopce na trase pochodu. Může nás ale uklidnit, že tento úsek je jen velmi krátký.
Za Klub Uličníků přejeme všem krásný pochod. Ať žije král!
Přemyslovci
Lucemburkové
Jiří z Poděbrad
Jagellonci
Habsburkové
republika